Představujeme farní seniorská společenství královéhradecké diecézeVeronika Čepelková

Farní společenství seniorů  Hostinné.

Paní Anna Hájková je milá a sympatická dáma, která zasvětila svůj život práci pro druhé, zvláště pak práci se seniory v penzionu Domov v Hostinném. Je člověkem, který dokáže pravidelně organizovat setkávání seniorů, vymýšlet a realizovat program, zvát hosty i přednášející, hrát na klavír a rozezpívat ostatní. Její aktivita je prodchnuta myšlenkou ukázat lidem smysluplnost života v seniorském věku díky bohatě a promyšleně uspořádanému programu. Je otevřená všem lidem, přátelům současným i budoucím, a nezapomíná také na mladé lidi, které vyučuje. V rozhovoru níže můžeme poznat její osobnost a také seniorské společenství v Hostinném.

 

Můžete se prosím čtenářům představit?

Jmenuji se Anna Hájková. Mým zaměstnáním a zároveň příjemnou zálibou je hudba. Vystudovala jsem střední odbornou hudební školu, nástroje flétna a akordeon. Učím děti v ZUŠ v Hostinném. Do tohoto milého podkrkonošského městečka jsme se s manželem přestěhovali z Hronova před sedmi lety. Zdejší lidé nás pěkně přijali mezi sebe a tak jsme brzy našli nový domov. Tehdy při farnosti neexistovalo žádné společenství. Více lidí mělo zájem, abychom se začali pravidelně scházet. Ve městě existuje charitní penzion s pečovatelskou službou. Bydlí nás zde v současnosti 53. Domov se tedy stal přirozeným zázemím pro naše setkávání. V květnu roku 2003 jsme založili křesťanský klub seniorů  a jejich přátel. Setkáváme se pravidelně vždy jednou za dva týdny. Přicházejí lidé z města i z penzionu. Naše programy připravujeme pro křesťany a také lidi hledající.

Co Vás k práci se seniory přivedlo?

Jsem ráda mezi lidmi. Pro svou zrakovou vadu jsem byla od ranného dětství v internátě. V Hostinném jsme se chtěli s manželem zapojit do společenského dění a být druhým podle svých možností užiteční. A tak jsme s ostatními založili náš klub.

Kde a kdy se setkáváte a jaký je program Vašich setkání?

Jak jsem se již zmínila, setkáváme se jednou za 14 dnů ve společenské místnosti v penzionu Domov. Tato klubovna je pěkně zařízená křesly a stolky, asi pro 40 osob. Pravidelně se nás schází ovšem méně. Přirazíme stoly k sobě, aby na sebe všichni viděli a dobře slyšeli. Naše ochotné členky připraví každému kávu nebo čaj a něco dobrého k zakousnutí. Program připravuji tak, aby nikdo z přítomných nezůstal stranou. Mohla bych jej rozdělit do dvou základních skupin. Ten první si připravujeme z vlastních zdrojů. Probíráme křesťanské i společenské aktuality příslušného ročního období. Čteme zajímavé články, které lidé přinesou. Když někdo z nás prožije něco zajímavého, vypráví nám o tom. Rádi zpíváme. Máme své kytarové zpěvníky a oblíbené jsou i lidové písně. Pokud má někdo jmeniny, oslavujeme je společně. Za druhé jsou to programy, které nám připravil pozvaný host. Za ta léta jich bylo u nás hodně. Několik kněží, často nám sloužili i mši svatou. Letos nás navštívil generální vikář Mons. Tomáš Holub. Velmi se líbila vánoční beseda s paní spisovatelkou Marií Kubátovou. Paní Tonička Hofmanová u nás byla také Seniořivícekrát. Další přednášky jsou zaměřením lékařské, historické, přírodovědné – poznáváme tak krásy naší země i zahraničí. O svých zážitcích nám vyprávěla Maruška Šimonová, která se zúčastnila setkání mládeže se Sv. otcem v australském Sydney. Přednášející si často přinesou i videodokumentaci. Filmy promítáme na velkém plátně, které nám ochotně zapůjčují místní skauti. Takové besedy jsou oblíbené a hojně navštěvované. Také někdy navštěvujeme duchovní programy v okolí – přednášky, duchovní obnovy, loni se nás 11 zúčastnilo podzimních exercicií v Marianu v Janských lázních, které vedl P. Rybář.

Myslíte si, že je zakládání seniorských společenství pro život farnosti důležité?

Většina lidí si přeje najít a udržet si dobré, spolehlivé přátele. V Písmu čteme: „Není dobré být člověku samotnému“. Proč by měli zůstat lidé ve vyšším věku osamělí, opuštění. Jsou-li farníci aktivní, dobře vědí, kdo ze známých onemocněl atd. Ty nejcennější hodnoty si můžeme vzájemně dát – věnovat druhému čas, vyslechnout, co ho trápí, potěšit se. Přimlouvat se za potřeby druhých. Nic nás to nestojí a sami tím získáváme. Lidské vztahy, stejně jako pěkná květinka se musí trpělivě pěstovat. Ve farnosti by měla být různá společenství, ale je obtížné je dlouhodobě udržet. Připravovat zajímavé programy pro odlišné posluchače je dost náročné.

Vzpomenete si na setkání, které Vás a seniory oslovilo nejvíce?

Každé naše setkání je jiné. Děkuji přednášejícím, připravují nám program bez nároku na odměnu a to je v dnešní době opravdu vzácné. Někdy se obávám, že taková možnost již nebude. Bývám šťastná i ve skromném společenství, kdy si s lidmi povídáme, vzpomínáme a zpíváme.

Máte nějaké přání, které byste chtěla Vašemu společenství splnit?

O prázdninách se scházíme jen k oslavě svátku sv. Anny a Marty. V září nám začne tzv. nová sezóna. Doufám, že se nám opět bude dařit vyhledávat zajímavé osobnosti. Četla jsem pěkný citát: láska se dá přirovnat k hudbě. Dokáže nás citově rozeznít a nikdy nás přitom nezraní. Proto přeji nám všem, abychom se i nadále scházeli rádi a aby nikomu mezi námi nebylo smutno.

Senioři v Hostinném
Senioři v Hostinném