Vydávat plody Ducha svatéhoPavel Seidl

Milý čtenáři,
naše lidská přirozenost, která je vybavena dovednými smysly, nám nabízí nejednu radost ze života. Oči například pozorují krásu západu slunce nebo úsměv dítěte. Sluch nám umožňuje slyšet jak zpěv ptáků, tak i umění hudebních tvůrců. Skrze řeč se můžeme navzájem domlouvat. Naše dlaň okamžitě reaguje na stisk ruky přítele. Vůně květin nebo čerstvého pokrmu nám přináší osvěžení všedního života. Kolik dobra se nám z daného stvoření dostává. Přesto apoštol Pavel nám právě ve vztahu ke smyslům radí určitou ostražitost, dokonce Galaťanům píše:

 

Ale ovocem Ducha je zdrženlivost
V každém lidském bytí se neustále ozývají nejrůznější touhy a žádosti. Od těch běžných, často tělesných, až k těm duchovním. Rádi se najíme, dáme si sklenici piva, se zájmem popovídáme se známými. Ale už to bude hodně jiné a hlavně o něčem jiném, když se naše denní pozornost bude točit jenom okolo jídla, pití a zábavy. Znát míru užívání stvořených věcí, poznat onen rozhodující okamžik, kdy svým smyslům musíme říct pevné: „Dost, to již stačilo.“ Takové jednání činí člověka zralým a pomáhá mu, aby se stal skutečnou osobností.

Televize, internet i časopisy denně nabízejí divákům a čtenářům celé množství erotických zážitků a sexuálních hrátek. Podle výzkumů sledovanosti internetových stránek se zcela jasně umístily na prvním místě servery, zabývající se erotikou a sexem. V médiích dostávají nejvíce prostoru ke sdílení svých rad sexuologové, kteří se vysmívají jakékoli zdrženlivosti v oblasti tělesné lásky, a naopak radí užívat si sexuální rozkoše plnými doušky. Dopady negace zdrženlivosti nenechávají na sebe dlouho čekat. Lidé nepropadávají jen závislosti na alkoholu, nikotinu či drogách, ale také je ohrožuje spoutanost erotickým hledáním nových a silnějších zážitků. Uvolněnost v oblasti tělesné lásky totiž zákonitě vede ke ztrátě vnitřního pokoje, radosti i krásy přirozeného lidského úsměvu, což dosvědčují například „vyžité“ tváře mladých děvčat z nočních klubů. Nic tak rychle nechátrá jako tělo oddávající se pohlavní prostopášnosti. Takový člověk paradoxně pustoší krásu, která ho před časem přitahovala a okouzlovala.

Není pochyb, že člověk je bytost tělesně – duchová. Užívá proto viditelných znamení k tomu, aby mohl vyjádřit skutečnosti duchovní a neviditelné. I naše tělo, a tedy i projevy sexuálního jednání, patří do kategorie symbolu. Můžeme jím vyjádřit své darování. Zesnulý papež Jan Pavel II. to ve své jedné promluvě vystihnul: „Lidské tělo má snubní charakter. Je viditelným znamením, symbolem darování se lidské bytosti právě v lásce. Lidskou sexualitu musíme vidět v této sféře darování se. Sexuální jednání člověka, to přece nejsou jen nějaké techniky, kterým se dá naučit instruktivními pořady. Lidská sexualita, to jsou gesta, která v sobě nesou hluboké poselství. Je to jednání, ve kterém vnější projev, řeč našeho těla, je nositelem a vyjádřením pravé lásky a odpovědnosti.“

Papež zde užívá pojmu „symbol“. Toto slovo pochází z řeckého „sym-ballein“, což v překladu znamená spojit dohromady. Lidská sexualita má být symbolickým jednáním. Tedy vnější gesta musejí odpovídat vnitřní rovině. Opakem slova „sym-ballein“ je „dia-ballein“, což značí roztržení. My věřící toto slovo známe z výrazu diabolický, ďábelský. Sexuální jednání, které je odtrženo od roviny zodpovědné lásky, úcty a něžnosti, které slouží jen k využití a zneužití druhého, není symbolické, ale ďábelské. Jasně ničí plán Boha s člověkem, pošlapává to krásné a dobré, co Bůh do tohoto daru všechno ukryl. Sexuální revoluce nastane až v době, kdy lidé odhalí a pochopí úžasnou krásu a hloubku, kterou Bůh spojil se skutečností naší duchovně-tělesné existence.

Není pochyb, že Bůh nestvořil lidské tělo jako nástroj pouhé zábavy a vykořisťování druhého. Apoštol Pavel v listě Korinťanům vyzývá: „Oslavujte Boha svým tělem“ (1 Kor 6,20). To ve skutečnosti znamená naučit se své tělo správně užívat. Vyjadřovat jím sami sebe, rozumět mu jako znamení, symbolu darování se druhému. To také pochopil 21-letý Bertrand, který se v knize od Daniela Ange „Tvé tělo je stvořeno pro lásku“ svěřuje: „Když se spolu dva mladí lidé hned napoprvé vyspí, protože si myslí, že jsou do sebe zamilovaní, většinou se jejich vztah již od té chvíle rozpadá. Jestliže se sex považuje za základní podmínku pro zrod lásky, může lásku snadno zničit. Milovat neznamená jenom dávat, ale také odolávat: „Mám tě tak rád, že si jen pro tebe schovám svoji lásku.“