Náboženská svoboda je základním lidským právemMarie Zimmermannová
V průběhu posledních desetiletí svět postupně nabyl podoby velké vesnice, kde se vzdálenosti zkrátily a zhoustla síť komunikací. Rozvoj moderních dopravních prostředků stále více usnadňuje přimísťování lidí z jedné země do druhé i přemísťování v rámci jednotlivých kontinentů. K důsledkům tohoto významného společenského jevu náleží přitomnost asi sto padesáti milionů přistěhovalců žijících v různých částech světa. Aby se toto soužití mohlo rozvíjet v míru, je nutné, aby mezi příslušníky jednotlivých náboženství padly bariéry nedůvěřivosti, předsudků a obav, které bohužel dosud existují. Prostředkem k tomu je MEZINÁBOŽENSKÝ DIALOG, zapotřebí je každodenních prostých gest a jejich vytrvalého uskutečňování.
 
Poselství Jana Pavla II. k 78. Světovému dni uprchlíků
Světový den uprchlíků se letos slavil 20. června. Papež Jan Pavel II. pro něj navrhl téma „Migrace a mezináboženský dialog“. Úvodní odstavec tohoto článku cituje podstatnou část z úvodu poselství Svatého otce. Z dalšího textu upozorňuji na některé zásady mezináboženského dialogu:

• Dialog není vždy snadný. Pro křesťany představuje jeho trpělivé a důvěryplné hledání úkol, o jehož plnění mají stále usilovat.
• Mají zůstávat otevření a vstřícní vůči těm, kdo vyznávají jiná náboženství.
• K autentickému dialogu je nezbytné, aby křesťané podávali jednoznačné svědectví o své vlastní víře • dialog předpokládá vzájemné přijetí odlišností, někdy i protikladů
• dále předpokládá respektování svobodného rozhodnutí, ke kterému každý člověk dochází na základě svého svědomí.

Každý člověk, nehledě na to, jaké náboženství vyznává, si musí uvědomovat nevyhnutné požadavky kladené náboženskou svobodou a svobodou svědomí. Papež by si přál, aby k takovému solidárnímu soužití mohlo dojít i v zemích, kde většina obyatel vyznává jiné než křesťanské náboženství. „Budou-li všichni vedeni tímto duchem, stanou se tyto přesuny lidí jakousi líhní, vhodnou příležitostí k plodnému dialogu, v němž nebude nikdy popírán hlavní význam lidské osoby.“

Náboženská svoboda ve světě
Právo na svobodu náboženského vyznání je právem na hledání pravdy. To je splněno třemi podmínkami:

- svoboda konverze - tj. svobodná volba pravdy, které je člověk ve svém svědomí věrný
- svoboda veřejného praktikování náboženství - kult, uctívání
- svoboda mezinárodních vztahů s těmi, kdo sdílejí stejnou víru.

„... náboženská svoboda je v jádru lidských práv. Člověk vyjadřuje své nejhlubší touhy a rozvíjí svoji nejintimnější část: své nitro, svatyni bytí, kterou nikdo nemůže zlomit. To činí nutným dovolit každému člověku, aby následoval svoje svědomí za všech okolností a nikdo nemůže jednat proti tomu. Na druhé straně, právo na náboženskou svobodu, uznávané dnes mnoha národy, zahrnuje také právo veřejně vyznávat (doslova manifestovat) svou víru, sám nebo s ostatními, věřejně či v soukromí“. - uvedl Jan Pavel II. v květnu roku 2000 při příležitosti předání pověřovacích listin nového ambasadora v Kuvajtu.

Organizace „Pomoc křesťanům v nouzi“ (ACS), která se už po 53 let zavazuje podporovat perzekuované církve, vydává od roku 2000 zprávu o stavu náboženské svobody v jednotlivých zemích světa. Věří, že tím přispěje k veřejnému odsouzení situací, které brání náboženské svobodě a dodává odvahu obětem a leká mučitele.

Tato organizace v úvodu své zprávy z roku 2000 mj. uvádí: „Respekt k právu na náboženskou svobodu, také díky učení papeže Jana Pavla II. na toto téma, začíná získávat v povědomí veřejného mínění hodnotu hlavního parametru posuzování co se týče respektování lidských práv garantovaných četnými deklaracemi schválených vládami nebo vycházejících z mezinárodních organizací.“

O již zmíněnou zprávu lze požádat e-mailem na adrese info@alleanzacattolica.org. Další získáte na internetových stránkách, jejichž přehled zpráva ACS uvádí. Námi vybraný graf z www.persecution.org názorně ukazuje nárůst počtu křesťanů v jednotlivých denominacích během 20ti století.

Symboly jsou označena období, kdy jich bylo pro víru umučeno nejvíce. K zamyšlení nutí fakt, že nejhorším obdobím z tohoto hlediska bylo 20. století.

V příštím čísle IKD věnovaném tématu VÍRA uvedeme některé podrobnosti o vybraných zemích.

Úvodní část zprávy Report 2000 On Religious Freedom in the World pro potřeby tohoto článku přeložil Petr Pošta
graf
graf